Mouka je nejčastěji využívanou surovinou v našich kuchyních. Přitom v podobě, v jaké ji známe dnes, na ní už není nic moc zdravého. Naopak bývá spojována s mnoha zdravotními neduhy. Problém je zejména v tom, že ji konzumujeme ve velkém množství. Proč tedy nezkusit zdravější a mnohdy i chutnější alternativy?
dTest zkoumal deset druhů mražených filetů z lososa, které jsou běžně k dostání na českém trhu. Zajímalo ho, zda ryby obsahují toxické látky a kolik vůbec obsahují zdraví prospěšných esenciálních mastných kyselin.
Sůl byla označena na nového zloducha na obálce magazínu Time v roce 1982.
V roce 1988 byla publikována INTERSALT studie, která zkoumala vztah mezi konzumací soli a krevním tlakem na 52 místech ve 32 zemích. Z celkových dat vyplývalo, že čím větší byl příjem soli, tím byl vyšší krevní tlak.
59% snížení příjmu soli vedlo ke snížení tlaku pouze o 2 stupně.
Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství vydal Zprávu o činnosti RASFF v ČR za rok 2017. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) je účinným nástrojem komunikace o riziku v oblasti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie.
Zhruba od padesátých let minulého století radí experti obézním lidem, aby méně jedli a více se hýbali. Počty obézních přitom stále stoupají. Jsou obézní lidé líní, hloupí či nedisciplinovaní, nebo je tato redukční teorie postavená na hlídání kalorií nefunkční?
Je známo, že s cukrem bychom to neměli přehánět. A to s jakýmkoli cukrem, ať se už jmenuje jakkoli. Přidaný cukr je jednou z nejhorších složek moderní stravy. Nedodává tělu žádné živiny, ale pouze kalorie, což může náš metabolismus dlouhodobě poškodit.
Bezpečnost při práci začíná znalostí a pochopením označení a pokynů k bezpečnému používání nebezpečných chemických látek. Dodavatelé chemických látek musí ze zákona své látky a směsi klasifikovat. Čtěte štítky a chovejte se bezpečně!
Podle zjištění České školní inspekce pouze 6,6 procenta škol poskytuje dietní stravování a 7,9 procenta umožňuje dětem, aby si přinesly jídlo, které se pak na oběd pouze ohřeje. Inspektoři ve své zprávě tvrdí, že počet škol vstřícných k dětem s dietami „vzrůstá jen velmi pozvolna“. Neochota škol vyhovět dětem s alergiemi, diabetem či s celiakií jim a rodičům podstatně ztěžuje život.
Až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách. Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy korun.