Podle zjištění České školní inspekce pouze 6,6 procenta škol poskytuje dietní stravování a 7,9 procenta umožňuje dětem, aby si přinesly jídlo, které se pak na oběd pouze ohřeje. Inspektoři ve své zprávě tvrdí, že počet škol vstřícných k dětem s dietami „vzrůstá jen velmi pozvolna“. Neochota škol vyhovět dětem s alergiemi, diabetem či s celiakií jim a rodičům podstatně ztěžuje život.

Až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách. Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy korun.

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek? Téměř polovina školních jídelen v testu propadla, připravují totiž obědy s nedostatečným množstvím živin.

Vznik školních jídelen hledejme v období před sedmdesáti lety. V této poválečné době se společnost potýkala s výrazným nedostatkem potravin, kterým trpěli nejen dospělí, ale zejména mladá generace. Snaha o ukončení strádání dětí vedla ke vzniku prvních školních jídelen.