Mléko patří k našemu jídelníčku, běžně ho konzumujeme čerstvé nebo je obsažené v nejrůznějších produktech. Je prý také zdravé, rostou po něm dobře kosti. Jenže stále více vědců se domnívá, že to je všechno jinak. A na pomoc si berou výzkumy našich dávných předků.
Vědci totiž zjistili, že ještě před 8000 lety byly pouze děti schopné trávit laktózu, což je cukr obsažený v mléce. Dospělí lidé tuto schopnost neměli, a proto mléko vůbec nepili.Bylo to dáno tím, že jim chyběl enzym potřebný k trávení laktózy. Ovšem před 5000 lety došlo u lidí ke genetické mutaci a lidské tělo si začalo tento enzym vytvářet po celý život člověka. Právě to umožnilo, že lidé byli schopni pít mléko i v dospělosti. Teprve poté se začali lidé zabývat chovem dobytka na mléko a tuto tekutinu konzumovat.
Dnes je podle odhadů až 60 procent lidí, kteří nemají enzym potřebný k trávení laktózy. Mnoho z nich o tom vůbec neví. Je vůbec dobrý nápad pít mléko, když před 8000 lety by to nikoho ani nenapadlo? Podle vědců je prospěšnost pití mléka sporná. Prý je dobré na růst kostí, ale neandrtálci mléko nepili a jejich kosti byly výrazně silnější než kosti rodu Homo sapiens. Netrpěli ani osteoporózou, alespoň o tom nejsou žádné důkazy. Také vápník nemusíme získávat z mléka, je dostatečně obsažen v ovoci. Žádné reálné benefity pití mléka zkrátka nemá. A je potřeba si uvědomit, že lidé jsou jediný živočišný druh, který konzumuje mléko jiného živočišného druhu. A jsme také jediný druh, kdo ho pije v dospělosti.
Možná je na čase radikálně přehodnotit náš pohled na mléko.