MUDr. Stanislava Tillmannová, školní a veřejné stravování, HACCP zavedení a audit

Čáslav Husova 410, tel. 604 253 699

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home Školni stravování Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Email Tisk PDF

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek? Téměř polovina školních jídelen v testu propadla, připravují totiž obědy s nedostatečným množstvím živin. Podle autorů studie je ale problém spíš v legislativě.

Studii zpracovalo několik odborníků Státního zdravotního ústavu na pokyn hlavního hygienika na přelomu let 2015/2016. Její výsledky zveřejnili až nyní.

Hygienici zkoumali 28 jídelen a vývařoven po celé České republice, z nichž tři čtvrtiny vařily pouze jedno jídlo a zbylých 25 % nabízelo žákům víc variant hlavního chodu. Zaměřili se na obědy pro žáky ve věku 7-10 let.

Děti v tomto věku by podle vyhlášky o školním stravování z roku 2005 měly dostávat oběd, který obsahuje 35 % denního příjmu, tedy od 485 kalorií do 844 kalorií.

 

„V této oblasti se nachází 58 % školních jídelen, ostatní se pohybují pod spodní hranicí tohoto rozpětí, a tedy nedosahují minimálního doporučeného množství energie,“ stojí ve studii.

„Vyhláška pochází z roku 2005 a od té doby nikdo netestoval, jestli je dosažitelná. Cílem nebylo kritizovat školní jídelny, jsem přesvědčen, že ty dělají svoji práci zodpovědně, ale zjistit, zda nároky vytyčené současnou legislativou jsou reálné a zda vůbec existuje školní jídelna, která je schopna ideál výživových doporučení naplnit. Výživová doporučení naplnily jen dvě školní jídelny a je třeba tomu adjustovat požadavky,“ řekl iDNES.cz jeden z autorů studie Jiří Ruprich.

Test také ukázal, že školní jídelny si příliš nelámou hlavu s tím, jak velké porce polévky a hlavního chodu by měly děti dostávat. Zatímco někde dostávají žáci oběd o velikosti 99 gramů, jinde dětem dopřávají víc než půl kilovou porci. Rozdílně velké byly také porce polévek. Zjistilo se, že je často nabírají družinářky nebo pracovnice výdeje stravy, které často dětem dají tolik polévek, kolik si děti přejí.

V obědech chybí vápník i měď

Dobře nedopadlo hodnocení ani u minerálních látek. Všechny školní jídelny měly v obědech vyšší obsah sodíku, než je doporučováno, polovina z nich překročila doporučení více než dvojnásobně.

Naopak téměř třetina jídelen měla v obědech menší obsah železa, než by měla (2,1 miligramů). „Při zvětšení porce by došlo i ke zvýšení obsahu železa,“ stojí ve studii.

Naopak doporučeného množství vápníku nedosahovala většina jídelen, kritéria splnila pouze dvě z testovaných. „Pokud vápník děti nemají, hrozí jim v budoucnu závažné choroby, například osteoporóza,“ řekl Deníku, který na studii jako první upozornil, praktický lékař Jan Jelínek.

„Opět to poukazuje na chybu v legislativě. Nelze do oběda neustále přidávat mléko nebo tvaroh, to leda k snídani,“ míní Ruprich. V obědech byl také nedostatek hořčíku nebo mědi.

Naopak pozitivní byl výsledek u nasycených mastných kyselin, množství vyhovělo u více než 75 % průměrných obědů, a vyhovující byl ve všech případech byl vyhovující výskyt nebezpečných trans-mastných kyselin.

Hygienici v tomto roce pořádají další kolo testování a opět sbírají data ve školních jídelnách. „Hledáme dosažitelný standard,“ dodal Ruprich.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/studie-stravovani-skolni-jidelna-statni-zdravotni-ustav-pma-/domaci.aspx?c=A171016_101506_domaci_nub

Aktualizováno Pondělí, 18 Prosinec 2017 08:39